poniedziałek, 27 sierpnia 2012

„Dcera truhláře”


(Přeložila Michaela Koželuhová)

Vystupují:

KRÁLOVNA STEFANIA
SLUHA I
SLUHA II
POSEL EDGAR
DCERA TRUHLÁŘE
KNĚZ



KRÁLOVNA STEFANIA
Sluho, pojďme si promluvit o truhlářově dceři.

SLUHA I
Ano, má paní.

KRÁLOVNA STEFANIA
Není to ta samá osoba, které ses snažil zalíbit již před pěti lety?

SLUHA I
To je.

KRÁLOVNA STEFANIA
Ach, vy prostí lidé, vy vážně věříte na lásku. Copak jsem ti nerozkázala tu dívku přestat milovat?

SLUHA I
Rozkázala, má paní.

KRÁLOVNA STEFANIA
Tak proč po ní pořád tak vzdycháš?

SLUHA I
To se nedá vysvětlit.

KRÁLOVNA STEFANIA
Potřebuješ lékaře.

SLUHA I
Medicína je v takových případech bezradná.

KRÁLOVNA STEFANIA
To je pravda. Nicméně ti rozkazuji už dál nechovat city pro tu dívku.

SLUHA I
Udělám, co budu moci, má paní!

(vchází SLUHA II, stoupne si vedle SLUHY I, oba stojí před královnou)

SLUHA II
Zdravím tě, má paní.

KRÁLOVNA STEFANIA
Zdravím, sluho. Co tě ke mně přivádí?

SLUHA II
Slyšel jsem váš rozhovor, jehož hrdinkou byla báječně krásná dívka, jejímž otcem je ten poctivý truhlář.

KRÁLOVNA STEFANIA
Dobré nebe!

SLUHA I
No ať se propadnu!

SLUHA II
Proto jsem přišel podělit se se svým nápadem, který vyřeší těžkou situaci mého přítele a tvého sluhy, drahá královno.

KRÁLOVNA STEFANIA
Tak mi o tom co nejrychleji pověz, slunce už pomalu zapadá.

SLUHA II
Ve městě se šíří řeči o téhle dceři truhláře, dívce neobyčejné krásy a nepochybně velkého ducha. Hádám, že problém tkví v samotné truhlářově dceři a její averzi k městské populaci. Jak víš, paní, tvůj sluha a můj přítel ve službě, se narodil v samotném hlavním městě tvého království, a proto i kdyby se mu dostalo vzdělání u největších myslí doby, psal pěkné a moudré knihy, přátelil se s biskupem, určitě se musel setkat s nemorální špínou, kterou žije každé město. Z toho, co vím, milostivá paní, truhlářova dcera se chce za každou cenu vyhnout hlubinám hříchu a chce dát své srdce muži mimo velké město, muži, který vyrostl uprostřed luk, stromů, krav a květů. Jen z pomyšlení na taneční večírky a hraní karet v městských ulicích se jí chce zvracet.

KRÁLOVNA STEFANIA
Dostaň se k pointě.

SLUHA I
Už nás dál nenapínej!

SLUHA II
Takže bych navrhoval, abych se manželem truhlářovy dcery stal já!

SLUHA I
Ty vesničane! V žádném…

KRÁLOVNA STEFANIA
To je ale řešení!

SLUHA I
To je řešení. Nejhorší řešení!

KRÁLOVNA STEFANIA
Ale vyřeší mnoho problémů!

SLUHA I
Jakých například?!

KRÁLOVNA STEFANIA
Třeba tvé pětileté trápení.

SLUHA II
I tvé, královno, tisíceré opakování rozkazu o odmilování se!

KRÁLOVNA STEFANIA
Tak a je to.

SLUHA I
Ne!!!

(SLUHA I se zvedne, vytáhle meč, doběhne ke SLUHOVI II a jedinou ranou mu usekne hlavu)

KRÁLOVNA STEFANIA
To myslíš, že tohle je řešení?

SLUHA I
Myslím, že po tomhle strašném činu, mě už truhlářova dcera nikdy nebude chtít. Nikdy už se nestane ženou mého přítele a tvého sluhy, královno. Jedině by se vdala za mrtvolu.

KRÁLOVNA STEFANIA
Mýlíš se, příteli. Nic tak nepřitahuje dívku, jako meč vytasený ve válce o její srdce. Obětovals pro ni život a co víc – ještě větší váhu má život, který jsi vzal příteli, protože podívej se na sebe, jako mrtvola bys sis tu dívku získal.

 (KRÁLOVNA krátkou chvíli přemýšlí)

Počkej, zavolám posla, ať dojde pro truhlářovu dceru, ať se včas dozví o tvém činu a už na věky budeš v jejím srdci na prvním místě. Edgare!

POSEL EDGAR
Poslouchám, paní.

KRÁLOVNA STEFANIA
Spěchej do domu truhláře, zprav je o hrdinském činu mého sluhy a jeho krásnou dceru přivez sem ke mně. Ale předtím než se vrátíš do zámku, zastav se pro kněze, ať i on přijede, neboť se tu schyluje k velké slavnosti.

POSEL EDGAR
Jak poroučíš, královno.

KRÁLOVNA STEFANIA
Tak sbohem a neztrácej dál čas.

(pauza, při níž si SLUHA I kouše nehty)

(když si SLUHA I ohryzá poslední nehet z deseti, přichází POSEL EDGAR, DCERA TRUHLÁŘE a KNĚZ)

KRÁLOVNA STEFANIA
Vítej, dítě.

DCERA TRUHLÁŘE
Zdravím tě, královno.

KRÁLOVNA STEFANIA (ukazuje prstem na SLUHU I)
Tady je ten, který tě přes všechny mé mnohaleté snahy nemohl přestat milovat, i když jsem na něj naléhala, ale dnes vykonal čin, o kterém tě zpravil posel a kterým dokázal svou lásku k tobě.

(DCERA TRUHLÁŘE padá do náručí SLUHY I)

KRÁLOVNA STEFANIA (na kněze)
Tak je na chvíli nechme o samotě a kněze zvu na víno.

KNĚZ
Amen.

(Odchází)

Konec

Brak komentarzy:

Prześlij komentarz